Egypťané a šperky



     Těžko lze vyjmenovat všechny módní doplňky, které zdobily nejen oděv žen, ale často i mužů, zvláště vznešených. Hluboko do pravěku sahá tradice korálků a závěsků, které zhotovovali z kosti, skořápek vajec, slonoviny, zvářecích zubů, lastur a jiných organických materiálů. Postupem času pak také z různých druhů kamene, z pálené hlíny, fajánsu a od badárské kultury i z mědi. Náramky a nánožní kruhy byly vykrouženy z kosti nebo kamene.
     Na vyobrazeních Staré říše v Sakkáře vidíme náhrdelníky, náramky a pásy z podobných materiálů, navíc také ze zlata, stříbra a z polodrahokamů. Pro velmože a jejich ženy se staly typickými mnohořadé široké náhrdelníky z barevných válcovitých korálků typů vesech a menat.Od Střední říše pektrorály z bronzu, zdobené přihrádkovou inkrustací polodrahokamy nebo skelnou pastou. Královnu Hetepheres, matku Chufua, doprovázely do hrobu slonovinové a stříbrné náramky, zdobené motýly z karneolu, tyrkysu a lapisu lazuli. Široké lidové vrstvy se musely spokojit s perlami z keramiky nebo fajánsu v bílé, červené nebo zelenomodré barvě.
     Vlasy si prosté dívky ovazovaly stužkou z plátna, zakončenou v týlu mašlí. Z ní se vyvinuly čelenky vznešených dam, zdobené po stranáczh květinovými lístky a vpředu květem lotosu. U nejbohatších byly z drátu nebo z kovových proužků s natavenými ozdobami, zvláště rozetami, do nichž mohly být vsazeny polodrahokamy. Źeny i vznešení muži si navlékali prsteny, levné fajánsové, drahé ze zlata, stříbra, později i z bronzu a vzácně ze železa.
     Je zajímavé, že se v Egyptě na rozdíl od jiných zemí Afriky dlouhá tisíciletí neujaly šperky vyžadujíí byť jen drobný krvavý zásah do lidského těla. Změna nastala v 2. přechodném období zavedením náušnic, z nichž část byla klipsového typu, část však vyžadovala propíchnutí ušního lalůčku.
     Od Nové říše si vznešené ženy zdobily nejen zápěstí náramky, ale také horní část paže pásky z kovových proužků s přihrádkami, do nichž se vsazovaly polodrahokamy nebo kousky skelné hmoty. Pás z kůže nebo látky kolem hrudi, zdobený síťkou z korálků a vpředu sepnutý zdobenou sponou, patřil k slavnostním součástem oděvu velmožů.
     Od předdynastické doby nosili Egypťané amulety, jejichž obliba vyvrcholila v Pozdní a Řeckořímské době. Měly především magickou ochrannou funkci. Patřil k ním anch, symbol života, vedžat, čili horovo oko, symbol ochrany, Usirův sloup džed, symbol tvání, papyrový sloupek vadž, symbol mládí a zdaru, Esetin uzel tit, symbol oživující mrtvého a Ptahovo žezlo vas, symbol moci i blahobytu. Ochranný význam získaly i skarabové, amulety ve tvaru brouka vrubouna posvátného, které se objevují od Střední říše, zprvu jako pečetidla.
     Právo nosit zlaté šperky měl původně pouze král, protože zlato, považované za "maso slunce", symbolizovalo věčnost. Z jeho milosti s etéto výsady mohlo dostat kněžím nebo oblíbencům z řad velmožů.